Poslední srpnové dny mají v sobě zvláštní klid. Zatímco v červenci a první polovině prázdnin to na českých řekách občas vypadalo spíš jako na dálnici v šerpu, teď na konci léta se hladiny úžasně vyprázdnily. Vody je možná v korytech o něco méně, než když na jaře tál sníh, ale to k pozdnímu létu prostě patří. Hlavní výhoda? U kempů už nestojíte hodinové fronty na párek v rohlíku a na loděnicích se na vás majitelé usmívají s tím, že volných kánoí mají habaděj.
Vzít si na poslední dny prázdnin pár dní dovolené a vyrazit ještě na Vltavu, Sázavu nebo Ohři je sázka na jistotu. Slunce sice už nemá takovou tu spalující sílu jako před měsícem, ale přes den hřeje tak akorát, abyste se po odpádkované etapě s chutí vrhli do proudu. Rána už sice bývají svěžejší a občas se nad vodou válí tenký opar, což dává plavbě úplně jinou, skoro až poetickou atmosféru. Snídaně u stanu s teplým čajem a prvním slunečním světlem prodírajícím se mezi stromy stojí za to.
Kromě menšího množství lidí má zářijové vodáctví ještě jedno obrovské kouzlo – příroda kolem řek se začíná pomalu převlékat do podzimních barev. Většina půjčoven navíc funguje v plném proudu až do poloviny září, takže se nikam nemusíte hnát. Jestli váháte, jestli ještě vytáhnout lodní vak a nafouknout sezení, přestaňte. Lepší příležitost už letos na vodě mít nebudete. Stačí sbalit spacák, repelent a vyrazit tam, kde šumění jezu přehluší všechny starosti všedních dnů.
