Když se na konci srpna procházím kolem vinic, vzduch už voní úplně jinak než v červencových vedrech. Rána bývají svěží, tráva se leskne rosou a bobule na keřích hroznového vína pomalu mění barvu a nabírají ty správné cukry. Pro milovníky českého a moravského vína je právě toto období tím nejnapínavějším v celém roce. Vinaři v těchto dnech nespí a s napětím sledují předpovědi počasí, protože do prvních velkých sklizní zbývá jen pár týdnů.
Není tajemstvím, že letošní léto dalo vinohradníkům pořádně zabrat. Střídání tropických dnů a prudkých bouřek sice potrápilo samotné rostliny, ale staré pořekadlo, že pro dobré víno musí hrozny trpět, platí letos dvojnásob. Právě teď, na samotném konci srpna, se rozhoduje o tom, jaký ročník letos na podzim ochutnáme. Sluneční paprsky posledních srpnových dnů jsou pro dozrávající bobule naprosto klíčové.
Co obnáší pozdní sběr hroznů a kdy se na něj těšit
Termínem pozdní sběr hroznů se neoznačuje jen samotná činnost, ale také specifický přívlastek vína, který má u nás svá přísná pravidla. Vinařský zákon jasně definuje, že hrozny určené pro tuto kategorii musí dosáhnout určité cukernatosti. V našich podmínkách to znamená, že cukernatost moštu musí dosáhnout minimálně 21 stupňů Českého normalizovaného moštoměru. Toho se dosahuje tak, že se hrozny nechají na keřích o něco déle než běžné odrůdy určené pro základní vína.
Zatímco první rané odrůdy, jako je Irsai Oliver nebo Müller Thurgau, se sklízí už v srpnu, na pravý pozdní sběr hroznů si musíme ještě chvíli počkat. Většinou tato fáze startuje v průběhu září a může se protáhnout až do října, v závislosti na konkrétní vinařské podoblasti a odrůdě. Zkušení vinaři berou do ruky refraktometr a neustále měří cukernatost, protože trefit ten správný den je doslova alchymie. Stačí pár dní vytrvalého deště a hrozny mohou začít hníst, naopak ideální slunečný podzim vytvoří z bobulí malá umělecká díla.
Které odrůdy letos slibují skvělý zážitek
Když se podíváme na české a moravské vinice, každá odrůda reaguje na letošní klimatické podmínky trochu jinak. Mezi tradiční favority, u kterých pozdní sběr hroznů přináší ty nejlepší výsledky, patří bezesporu Pálava, Ryzlink rýnský nebo Veltlínské zelené. Tyto odrůdy dokážou skvěle kumulovat cukry a zároveň si udržet potřebnou svěží kyselinku, což dává vínům jejich charakteristický a nezaměnitelný šarm.
Letošní ročník podle dosavadních ohlasů z jižní Moravy i Mělnicka ukazuje, že aromatické odrůdy budou mít obrovskou sílu. Hrozny jsou sice o něco menší, než bývá zvykem v nadprůměrně deštivých letech, ale o to jsou koncentrovanější. Pro milovníky bílých a růžových vín to znamená jediné. Máme se na co těšit, protože sklizně v příštích týdnech přinesou vína s bohatým buketem a plnou chutí, která skvěle doplní podzimní gastronomii.
Jak si užít atmosféru ve vinicích na vlastní kůži
Čekání na hlavní sklizeň neznamená, že musíte sedět doma a koukat z okna. Právě teď je totiž nejlepší čas vyrazit přímo do regionů, kde se víno rodí. Morava i české vinařské oblasti žijí událostmi, které k tomuto období neodmyslitelně patří. Nejde jen o samotné vinobraní, ale o možnost projít se mezi řádky v době, kdy jsou hrozny nejtěžší a nejkrásnější.
Vinaři v těchto dnech pomalu otevírají své sklípky a nabízejí první ochutnávky čerstvého moštu, který je přímým předchůdcem budoucího vína. Je to osvěžující nápoj plný vitamínů, který chutná nejlépe přímo u zdroje. Pokud tedy přemýšlíte, kam vyrazit o nadcházejících zářijových víkendech, jižní Morava, Mělnicko nebo Litoměřicko vás přivítají s otevřenou náručí. Pozdní sběr hroznů je totiž víc než jen zemědělská práce, je to tradice a životní styl, který stojí za to zažít na vlastní kůži.
