Pokud patříte k těm, kteří na začátku léta vynosili své monstery, fikusy, kaktusy nebo voskovky ven na balkón, terasu či zahradu, pravděpodobně se v těchto dnech těšíte z toho, jak za poslední tři měsíce bujně narostly. Letnění je pro většinu pokojových rostlin jako ozdravný pobyt v lázních. Přirozené světlo ze všech stran, čerstvý vzduch, letní deště a noční vlhkost jim dodávají sílu, o které se jim v uzavřeném obýváku může jen snít. Jenže srpen se chýlí ke konci, dny se znatelně krátí a s příchodem posledních srpnových dnů nastává čas na návrat do reality – a to nejen pro nás, ale i pro naše zelené chráněnce.
Právě přelom srpna a září bývá tím nejkritičtějším obdobím celého procesu letnění. Zatímco přes den ještě slunce dokáže příjemně hřát a teploty vybízejí k posezení venku, noci začínají být zrádné. Teplotní rozdíly mezi dnem a nocí se výrazně zvětšují a ranní minima mohou v některých regionech Česka padat k deseti stupňům Celsia nebo i níže. Pro tropické rostliny, které pocházejí z pralesních oblastí s celoročně vyrovnaným klimatem, je chladný a mokrý substrát doslova noční můrou.
Mnoho pěstitelů dělá tu chybu, že rostliny nechává venku až do druhé poloviny září nebo do prvních výrazně chladných nocí s pocitem, že je přece přes den ještě hezky. Výsledkem pak bývá chladový šok, uhnívání kořenového systému a masivní opadávání listů hned v prvních týdnech po přenesení domů. Kdy je tedy ta správná chvíle začít s velkým stěhováním?
Pravidlem číslo jedna je podrobně sledovat noční předpověď počasí pro vaši konkrétní lokalitu. Jakmile noční teploty začnou pravidelně klesat pod dvanáct až deset stupňů, většina citlivých tropických druhů jako calathea, philodendron, syngonium, alocasia nebo spathiphyllum by už měla být bezpečně pod střechou. Odolnější druhy, například kaktusy, sukulenty, citrusy, olivovníky nebo tlustice, sice zvládnou i chladnější noci kolem pěti až osmi stupňů, ale ani u nich se nevyplatí otálet, pokud hrozí vytrvalé podzimní deště. Kombinace chladu a dlouhodobě přemokřené Půdy v květináči je pro kořeny naprosto zničující.
Předtím než ale všechny ty těžké květináče popadnete a přenesete do obývacího pokoje, musíte udělat zásadní krok, který spousta lidí podceňuje: důkladnou prohlídku a očistu. Venku v přírodě funguje přirozená rovnováha. Škůdci tam sice jsou, ale jejich stav korigují berušky, pavouci, ptáci nebo proměnlivé počasí. Jakmile si však s kytkou přinesete do bytu byť jen pár mšic, svilušek, třásněnek nebo červců, v teplém a suchém prostředí našich domovů dojde k jejich raketovému množení. A co je nejhorší, z napadené rostliny se tito nezvaní hosté během několika dnů rozlezou na všechny ostatní pokojovky, které celé léto klidně stály na polici v obýváku.
Každou rostlinu proto ještě venku pečlivě zkontrolujte. Podívejte se ze spodní strany listů, prozkoumejte paždí řapíků i samotný povrch substrátu. Velmi často se pod květináče nebo do drenážních otvorů schovávají svinky, stonožky, škvoři nebo dokonce malí slimáci. Květináč je ideální zvenku omyvatelným kartáčem očistit a rostlině dopřát pořádnou sprchu vlažnou vodou, která smyje letní prach i případné drobné škůdce. Pokud máte podezření na výskyt zákeřnějších třásněnek nebo svilušek, nebojte se preventivně použít postřik na bázi přírodních olejů, například nimbového oleje, případně draselného mýdla.
Rostliny by měly po přenesení domů projít jakousi dočasnou karanténou. Pokud máte tu možnost, nedávejte je hned vedle svých stálých pokojovek, ale nechte je týden či dva na samostatném místě, například na chodbě, v předsíni nebo v méně vytíženém pokoji. Během této doby snadno odhalíte, zda se na nich nezačali množit škůdci, které jste při první kontrole přehlédli.
Druhým velkým úskalím návratu z letění je světelný šok. I ten nejstinnější kout na balkóně či terase nabízí nesrovnatelně více světelné energie než stůl uprostřed běžného českého obýváku. Když rostlinu ze dne na den přesunete z venkovního jasného prostředí do tmavší místnosti, reaguje na to obranným mechanismem – odhodí část listů, protože jednoduše nemá dostatek světla na to, aby udržela tak velkou listovou plochu.
To platí dvojnásob pro fikusy benjamín nebo drobnolisté citrusy, které jsou na změnu stanoviště mimořádně citlivé. Abyste světelný šok minimalizovali, umístěte rostliny nejprve přímo k oknu, idealně na jižní či západní stranu, a teprve s postupujícím podzimem je případně posouvejte dále do interiéru. Dejte jim dostatek času si zvyknout.
Zároveň nezapomínejte, že s příchodem září se zásadně mění nároky rostlin na zálivku a hnojení. Přes léto, kdy rostliny bujně rostly a venku foukal vítr, pily vodu v litrech a substrát vysychal během několika hodin. Uvnitř bytu však bude odpařování vody z půdy mnohem pomalejší. Dny se krátí, intenzita slunečního svitu klesá a metabolické procesy v rostlinách se přirozeně zpomalují.
Zálivku proto okamžitě omezte a před každým dalším zalitím zkontrolujte prstem substrát do hloubky několika centimetrů. Voda v misce pod květináčem nesmí po zalití zůstávat stát. Stejně tak je čas utlumit pravidelné přihnojování. Během září stačí dávku hnojiva snížit na polovinu a od října hnojení u většiny druhů úplně pozastavit až do jara, s výjimkou rostlin, které přes zimu kvetou nebo rostly pod umělým pěstebním osvětlením.
Příprava pokojovek na nadcházející chladnější sezónu je sice trochu pracná, ale poctivá péče se vám bohatě vrátí. Rostliny, které si přes léto odpočinuly venku a prošly si přirozeným růstovým cyklem, bývají pevnější, odolnější vůči zimním topným sezónám a v následujícím roce vás odmění ještě bujnějším růstem. Začněte se stěhováním raději včas, dokud vás nepřejde chuť při prvním opravdovém podzimním plískanici.
