Září je v plném proudu, rána už umějí pořádně zastudit a příroda pomalu, ale jistě ukazuje svoji podzimní tvář. Pro české zahrádkáře to ale rozhodně neznamená, že by mohli složit ruce v klín a uložit rýče k zimnímu spánku. Naopak, právě teď začíná jedno z nejdůležitějších období celého pěstitelského roku. Jakmile se půda po horkém létě trochu ochladí a letní úroda je definitivně sklizena, přichází ideální čas na přípravu záhonů pro novou úrodu. A tou nejoblíbenější disciplínou těchto dnů je jednoznačně podzimní výsadba česneku, která zaručuje, že příští rok v létě vytáhneme ze země ty nejlepší a nejsilnější hlavičky.
Zkušení pěstitelé vědí, že podzimní výsadba česneku má obrovské výhody oproti jarní variantě. Stroužky zasazené před zimou mají dostatek času zakořenit, využít zimní vláhy z tajícího sněhu a na jaře vyrazit do růstu s obrovským náskokem. Díky tomu bývají hlavičky mnohem větší, chutnější a lépe odolávají jarním škůdcům i suchu. Klíčem k úspěchu je ale správné načasování, protože sázet příliš brzy do teplé země nebo naopak příliš pozdě do promrzlého bahna se mstí. Ideální chvíle přichází zpravidla v průběhu října a listopadu, kdy teplota půdy v hloubce deseti centimetrů trvale klesne pod deset stupňů Celsia.
Výběr té správné odrůdy a kvalitní sadby
Než vůbec vezmete do ruky motyku, musíte vybrat správný druh česneku pro podzimní výsadbu. V českých zahradách jednoznačně dominují ozimé odrůdy, které jsou vyšlechtěné tak, aby bez úhony přežily mrazivé české zimy. Můžete volit mezi paličáky, které tvoří typický květní stvol a mají velmi výraznou, ostrou chuť, nebo nepaličáky, které stvol nemají a často vydrží uskladněné o něco déle. Zapomeňte ale na nákup obyčejného česneku v běžném supermarketu na vaření. Takové hlavičky často pocházejí z teplých krajin, mohou být ošetřené proti klíčení nebo v sobě nesou virová onemocnění.
Investice do certifikované sadby z prověřených zdrojů se vám mnohonásobně vrátí v podobě zdravých rostlin. Před samotným sázením je navíc nezbytné hlavičky rozebrat na jednotlivé stroužky a ty pečlivě zkontrolovat. Jakmile objevíte stroužek s poškozenou slupkou, skvrnami nebo známkami plísně, nekompromisně ho vyřaďte, aby nenákazil zbytek záhonu. Velmi doporučovaným krokem, na který mnozí nedají dopustit, je také moření sadby v přípravku na bázi síry. Tento jednoduchý preventivní krok spolehlivě zničí zárodky houbových chorob a háďátek, která dokážou celou úrodu zničit ještě před sklizní.
Příprava záhonu a správná hloubka pro sázení
Česnek je poměrně náročný na kvalitu půdy a nesnáší čerstvě hnojené záhony. Pokud na místo, kam chcete provést podzimní výsadbu česneku, právě vyvezete hnůj, zaděláváte si na problémy v podobě napadení červivostí a horšího skladování úrody. Ideální předplodinou jsou brambory, kořenová zelenina nebo luštěniny, které půdu zanechaly propustnou a zásobenou živinami. Zeminu je potřeba hluboce rýt, zbavit plevele a případně ji obohatit kompostem nebo draselnými hnojivy a fosforem, které podpoří tvorbu silných kořenů před příchodem mrazů.
Samotné sázení má svá pravidla, která se nevyplácí obcházet. Stroužky sázíme hřbetem nahoru a kořenovou částí dolů, ideálně do hloubky kolem osmi centimetrů, aby je mráz nevytáhl ze země. Vzdálenost mezi jednotlivými stroužky v řádku by se měla pohybovat kolem deseti až dvanácti centimetrů, přičemž řádky je dobré dělat zhruba třicet centimetrů od sebe, aby se mezi nimi dalo na jaře pohodlně plet. Po zasazení záhon lehce udusejte a pokud panuje suchý podzim, můžete ho občas jemně zalít. Jakmile půda umrzne, někteří pěstitelé záhon ještě přikryjeme chvojím, ale u kvalitně hluboce zasazeného česneku to v našich podmínkách málokdy bývá nutné.
