Pohled na zahradu na konci srpna bývá často trochu rozpačitý. Zatímco trvalky ještě dohorvají v záplavě barev a rajčata na záhonech chytají poslední srpnové paprsky, trávník kolem domu vypadá po náročném létě všelijak. Místa vydupaná od dětského bazénu, vypálené žluté fleky od tropických dnů, uschlá plsť a plevel, který využíval každé slabosti kulturního pažitu. Možná si říkáte, že s tím vším počkáte až na jaro. To je ale jedna z nejčastějších chyb, kterých se české zahrádkáři dopouštějí.
Právě dnes, na samém sklonku srpna a na prahu září, totiž nastává vůbec nejlepší období v celém roce pro zakládání nového trávníku i pro radikální regeneraci toho stávajícího. Profesionální trávníkáři a greenkeepeři dobře vědí, že podzimní termín válcuje ten jarní na plné čáře. A důvodů pro to je hned několik.
Předně je půda po celém léte dokonale prohřátá. Trávníkové osivo potřebuje ke klíčení nejen vlhko, ale především dostatek tepla v kořenové zóně. Zatímco v dubnu či květnu bývá zem po zimě ještě studená a semínka trávníku klíčí pomalu a nerovnoměrně, na přelomu srpna a září vyskočí první zelená stébla už během jednoho týdne. Dalším obrovským spojencem je měnící se počasí. Sluneční žár už nemá takovou ničivou sílu, noci se prodlužují a ochlazují a ráno na zahradě pravidelně leží vydatná rosa. Vzdušná vlhkost přirozeně stoupá, což je pro mladé klíčky požehnáním. A v neposlední řadě dramaticky klesá tlak plevelů. Většina jednoletých neřádů už v září neklíčí s takovou agresivitou jako na jaře, takže mladá tráva dostává dostatek prostoru a živin pro nerušený růst.
Jak tedy s obnovou trávníku začít, abyste se na podzim mohli kochat hustým zeleným kobercem? Všechno začíná důkladnou očistou. Než sáhnete po semínkách nebo hnojivu, musíte trávník zbavit starého balastu. Letní horka spojená s častým sekáním vytvořila na povrchu půdy neprostupnou vrstvu odumřelé trávy, mechu a nečistot – takzvanou plsť. Ta funguje jako neprodyšná houba. Když prší, nasákne vodu do sebe, ale ke kořenům nenechá propadnout ani kapku.
Ideálním pomocníkem je vertikutátor. Pokud ho nemáte doma, dá se v těchto dnech snadno půjčit v každém hobbymarketu nebo zahradním centru. Prořezání trávníku vertikutačními noži sice na první pohled vypadá drasticky a vaše zahrada bude pár dní připomínat zorané pole, ale nenechte se vystrašit. Je to přesně ten šok, který pažit potřebuje, aby se nadechl. Nože prořežou travní výběžky, odstraní plsť a naruší půdní škraloup. Všechnu vyhrabanou hmotu musíte pečlivě posbírat.
Jakmile je plocha čistá, přichází na řadu náprava terénu a dosev. Místa, která jsou udusaná nebo vymletá, je dobré lehce prohrábnout hrabětemi a zasypat tenkou vrstvou trávníkového substrátu nebo jemného křemičitého písku. Písek udělá v těžší jílovité půdě zázraky – provzdušní ji a zamezí tvorbě nového mechu.
Při výběru travního osiva na dosev nešetřete a pozorně čtěte složení. Levné univerzální směsi ze supermarketu často obsahují vysoký podíl pílku vytrvalého, který sice rychle vyklíčí, ale tvoří hrubé trsy a nemá dlouhou životnost. Pokud máte na zahradě místa celodenně vystavená slunci, sáhněte po směsích označených jako obnova nebo do sucha, které obsahují kostřavu rákosovitou. Ta dokáže zakořenit hluboko do půdy a příští léto mnohem lépe odolá nedostatku vody. Semeno rovnoměrně rozhoďte na prořezaná a holá místa a jemně ho zapravte hrabětemi do substrátu. Aby semínko dobře vyklíčilo, musí mít pevný kontakt s půdou. Pokud máte k dispozici zahradní válec, celou plochu lehce převalcujte, případně menší místa udutnejte prknem.
Teď přichází zásadní krok, ve kterém se často chybuje: výživa. Mnoho lidí po vertikutaci automaticky sáhne po letním hnojivu, které jim zůstalo v kůlně. To je ale zásadní chyba. Letní hnojiva obsahují vysoký podíl dusíku, který podporuje bujný růst travní hmoty. Jenže na prahu září už nechceme trávení nutit k překotnému růstu do výšky. Potřebujeme naopak posílit kořenový systém, aby rostliny bez úhony přečkaly nadcházející zimu a mrazy.
Sáhněte proto výhradně po podzimním trávníkovém hnojivu. To má snížený obsah dusíku a naopak vysoký podíl draslíku a hořčíku. Draslík zpevňuje buněčné stěny travních stébel, zvyšuje odolnost proti vymrzání a chrání rostliny před houbovými chorobami, jako je sněžná světlorůžová plísňovitost, která ráda řádí pod zimní sněhovou pokrývkou.
Posledním, ale vůbec nejdůležitějším článkem celé operace je zálivka. Nově zaselaná semínka nesmí během klíčení ani jednou zcela uschnout. Jakmile semeno nasaje vlhkost a pukne, jakýkoliv nedostatek vody znamená jeho okamžitou smrt. Během následujících dvou až tří týdnů proto zavlažujte častěji, ale v menších dávkách. Ideální je jemný rosič několikrát denně, aby půda zůstávala neustále vlhká, ale tvořící se louže nesplavily semínka na jednu hromadu.
Pokud se do obnovy pustíte právě v těchto dnech, odměna na sebe nenechá dlouho čekat. Během dvou týdnů se hnědé plochy potáhnou jemným zeleným závojem a do poloviny října budete mít před domem hustý, zdravý a sytě zelený trávník, který bude dokonalou ozdobou vaší podzimní zahrady. A až se na jaře sousedé teprve začnou probouzet ze zimního spánku a řešit, co s uschlou zahradou, vy už budete mít hotovo.
