Poslední srpnový den má v sobě odjakživa zvláštní atmosféru. Slunce už nesvítí s tou žhnoucí letní intenzitou jako v červenci, stíny se prodlužují a podvečerní vzduch začíná příjemně chladit. Zatímco většina lidí v tyto dny řeší zcela jiné věci, příroda kolem nás tvoří tiše a bez velkého popruhu to nejcennější, co nám během celého roku nabízí. Když se dnes projdete po zahradě, kolem polních cest nebo na okraji lesa, všimnete si, že větve keřů doslova přetékají barvami. Zářivě oranžové kuličky rakytníku, temně fialové až černé hrozny arónie a těžké trsy zralých bezinek hlásí, že nastal ten nejlepší čas na sběr.
Dlouho jsme měli tendenci hledat takzvané superpotraviny na druhém konci světa. Kupujeme sušené plody goji, praženou chia semínka nebo prášek z exotického acai. Pritom přímo v našich podmínkách, na českých mezích a zahradách, právě teď dozrává vitamínová bomba, která si s jakoukoliv exotikou v ničem nezadá. A co je nejlepší, máte ji doslova na dosah ruky a často úplně zadarmo.
Oranžový zázrak jménem rakytník
Pokud máte na zahradě keř rakytníku řešetlákového, pravděpodobně víte, jaká je to radost i starost zároveň. Právě na sklonku srpna dosahují jeho zářivě oranžové plody plné zralosti a obsahují absolutní maximum účinných látek. Rakytník je fascinující rostlina. Jediná malá bobulková kulička v sobě ukrývá denní dávku vitamínu C pro dospělého člověka. Kromě toho obsahuje kompletní řadu vitamínů B, dále vitamíny A, E, K a vzácné mastné kyseliny, které se jinak v ovoci vyskytují jen zřídka.
Sběr rakytníku bývá tak trochu zkouškou trpělivosti. Trny jsou ostré a měkké plody se při neopatrném stisku snadno rozmačkají. Osvědčeným trikem zkušených pěstitelů je odstříhat celé plodonosné větvičky, dát je na pár hodin do mrazáku a zmrzlé kuličky pak jednoduše oklepat. Rostlině lehký řez neublíží a ušetříte si spoustu času i popíchaných prstů.
Z rakytníku je nejlepší za studena lisovaná šťáva. Pokud ji nespotřebujete hned, stačí ji zamrazit v tvořítkách na led nebo smíchat s kvalitním medem v poměru jedna k jedné. Med funguje jako přírodní konzervant a vytvoříte si tak dokonalý sirup, který v chladných měsících pogeluje jakoukoliv začínající virózu.
Temná síla černé jeřabiny
Dalším pokladem, který v těchto dnech dozrává, je arónie neboli černý jeřáb. Tento keř sice pochází ze Severní Ameriky, ale v českých zahradách zdomácněl tak dokonale, že ho považujeme za vlastní. Kuličky arónie jsou právě teď tmavé jako noc a nabité silnými antioxidanty, zejména anthocyaniny. Ty dávají plodům jejich typickou tmavou barvu a tělu poskytují obrovskou ochranu před volnými radikály.
Upřímně rečeno, čerstvá arónie není ovoce, kterého byste snědli plnou misku na posazení. Má výrazně svíravou, trpkou chuť způsobenou vysokým obsahem tříslovin. Ale nenechte se tím odradit. Stačí plody zkombinovat se sladším ovocem, třeba s hruškami nebo jablky, a vytvoříte neuvěřitelně dobrý džem nebo pečený čaj.
Skvělým způsobem zpracování arónie je také výroba domácího likéru. Stačí kuličky lechce podrtit, zasypat trochou cukru, přidat koření jako skořici či hřebíček a zalít kvalitním jemným alkoholem. Po pár týdnech louhování získáte rubínový elixír, který nejen zahřeje, ale podle lidové medicíny pomáhá upravovat krevní tlak a zpevňovat cévní stěny.
Bezinky: Léčivka našich babiček
Na okraji lesů a podél remízků se v těchto dnech prohýbají i keře černého bezu. Zatímco začátkem léta jsme sbírali jeho voňavé bílé květy na sirup, konec srpna patří zralým plodem – bezinkám. Staré české přísloví říkalo: „Před heřmánkem smekni, před bezem klekni.“ A platí to do puntíku.
Při sběru bezinek je potřeba dodržet jedno zásadní pravidlo: plody se nikdy nesmí konzumovat surové. Obsahují totiž látku sambunigrin, která může vyvolat žaludeční nevolnost. Tepelnou úpravou se však tato látka zcela rozkládá a bezinky se mění v bezpečný a mimořádně účinný lék na nachlazení, bolesti kloubů i nervového původu.
Z bezinek si můžete připravit poctivý hustý sirup s přídavkem citrónu a hřebíčku, nebo je vysušit a během podzimu z nich vařit lahodný čaj. Při sběru vybírejte jen plně dozrálé, téměř černé trsy. Zelené kuličky nechte na keři, do sirupu nepatří.
Jak uchovat sílu přírody na zimu
Při zpracování těchto pozdně letních plodů platí základní pravidlo: čím méně agresivní tepelná úprava, tím více prospěšných látek zachováte. Vitamín C je citlivý na vysoké teploty, proto pokud připravujete sirupy z rakytníku, snažte se šťávu nevařit, ale jen mírně zahřát pro rozpuštění cukru nebo raději použít zmiňovaný med.
U arónie a bezinek je naopak krátké povaření nutné pro zjemnění chuti a odstranění nežádoucích látek. Skvělou metodou je také sušení. Sušené kuličky arónie nebo bezinek můžete v zimě přidávat do ovesných kaší, jogurtů nebo z nich připravovat bylinkové nálevy.
Zkuste si dnes večer nebo během nadcházejících dní udělat krátkou procházku a podívat se kolem sebe s trochou pozornosti. Příroda nám právě teď nabízí ten nejlepší možný štít pro nadcházející sezónu chřipek a nachlazení. Stačí jen vzít košík, nůžky a věnovat hodinku času sběru toho, co vyrostlo přímo pod naším sluncem. Vaše imunita vám za to v sychravých dnech, které brzy přijdou, mnohokrát poděkuje.
