Možná si říkáte, že s koncem srpna máte to nejhorší pylové období konečně za sebou. Břízy už dávno odkvetly, trávy poslaly své poslední alergeny do vzduchu začátkem července a zralé obilí je sklizené. Jenže vaše tělo jako by to nevědělo. Oči pálí, z nosu neustále teče a v krku cítíte nepříjemné škrábání. Pokud se v tom poznáváte, nejsou v tom žádná kouzla ani opožděné letní nachlazení z klimatizace. Právě dnešní den, poslední srpnový pondělek, totiž značí absolutní vrchol sezóny plevelných pylových alergenů v České republice.
Zatímco většina lidí v tyto dny řeší návrat z dovolených nebo zářijový restart, statisíce Čechů svádí tichý boj s rostlinami, které kolem sebe mnohdy ani nevnímají. Na polních cestách, neudržovaných pozemcích, kolem železničních tratí i ve městských parcích právě teď vrcholí kvetení pelyňku černobýlu a jeho ještě agresivnějšího příbuzného, ambrózie peřenolisté. Tyto nenápadné plevele dokážou lidskému imunitnímu systému zatopit stejně intenzivně jako jarní březový háj.
Pelyněk je u nás tradičním letním strašákem. Rozkvétá v průběhu srpna a jeho pylová zrna jsou neuvěřitelně lehká. Vítr je dokáže přenést na vzdálenost desítek kilometrů, takže i když žijete v centru krajského města daleko od nejbližšího pole, pelyňkový pyl si vás spolehlivě najde. Mnohem hrozivějším trendem posledních let je však ambrózie. Tato původem severoamerická rostlina se do střední Evropy rozšířila s nákladní dopravou a postupujícím oteplováním klimatu. Dnes ji najdeme hlavně na jižní Moravě, v Polabí a v okolí velkých dopravních tepen. Jediná rostlina ambrózie dokáže do ovzduší vypustit miliardy pylových zrn a k vyvolání silné alergické reakce stačí nepatrná koncentrace v mraku vzduchu.
Co dělá pozdně letní alergie ještě záludnějšími, je takzvaná křížová alergie. Možná jste si všimli, že když si teď v pozdním létě dáte plátek čerstvého melounu, nakrájená rajčata ze zahrádky nebo si po večeru dopřejete bylinkový čaj s heřmánkem, začne vás svědět patro nebo vám lehce opuchnou rty. Imunitní systém si totiž plete bílkoviny obsažené v pylu pelyňku a ambrózie s bílkovinami v některých druzích ovoce, zeleniny a koření. Mezi typické spouštěče patří celer, mrkev, petržel, slunečnicová semínka, koření jako anýz či fenykl, ale právě i tykvovité plody. Pokud tedy v těchto dnech bojujete s pyly, zkuste na pár týdnů tyto potraviny z jídelníčku vyřadit nebo je konzumovat výhradně tepelně upravené, což strukturu bílkovin změní.
Mnoho lidí má tendenci tyto příznaky podceňovat a přikládat je průvanu nebo změnám teplot mezi rozpálenou ulicí a vychlazenou kanceláří. Jenže neléčená alergie není jen o nepříjemném smrkání. Dlouhodobě drážděná sliznice je totiž mnohem náchylnější k virovým infekcím a u značného procenta alergiků může dlouhodobý zánět dýchacích cest vyústit až v bronchiální astma. Zvláště na přelomu srpna a září, kdy se dny začínají zkracovat a noční teploty klesají, se může zdát, že jde o běžnou virózu. Základní rozlišení je přitom poměrně jednoduché: alergickou rýmu neprovází zvýšená teplota ani celková bolest těla, nosní hlen je vodnatý a čirý a záchvaty kýchání přicházejí náhle, často v sériích po pěti až deseti kýcháních za sebou.
Jak se tedy v těchto dnech bránit, abychom si poslední teplé večery užili v klidu a bez oteklých očí? Důležité je především správně časovat větrání a pobyt venku. Nejvyšší koncentrace pylu plevelů bývá v ovzduší během suchých, větrných a teplých dní, a to především od brzkého rána do dopoledních hodin. Pokud plánujete procházku nebo venkovní sport, nejlepší čas je brzy po dešti, kdy kapky pylová zrna srazí k zemi a vzduch je čistý.
Další zásadní chyba, kterou mnozí z nás dělají, se týká zdánlivě nevinných domácích návyků. Když se vrátíte z venku, vaše vlasy a oblečení fungují jako dokonalý lapač pylových zrn. Svlékněte si venkovní oblečení hned v předsíni a rozhodně si ho nenoste do ložnice. Večer si nezapomeňte umýt vlasy, jinak si veškerý pyl z celého dne přenesete přímo na polštář a celou noc budete vdechovat vysoké koncentrace alergenů. Stejně tak se v těchto dnech vyplatí nesušit vyprané prádlo venku na zahradě nebo balkóně, protože mokré tkaniny pyl z okolí doslova přitahují.
Pokud jde o úlevu od příznaků, v lékárnách je dnes k dispozici široká škála volně prodejných antihistaminik i nosních sprejů s antihistaminovým nebo protizánětlivým účinkem. Skvělým a často opomíjeným pomocníkem pro každodenní hygienu sliznic je výplach nosu mořskou vodou nebo izotonickým roztokem pomocí nosní konvičky. Pravidelné fyzické odplavování pylových zrn z nosní sliznice výrazně snižuje intenzitu následné alergické reakce.
Ať už se potýkáte s pelyňkem nebo ambrózií, pamatujte, že tento boj bohužel neskončí ze dne na den. Zatímco pelyněk v průběhu září pozvolna ustupuje, ambrózie dokáže kvést až do prvních silnějších mrazíků, což v našich podmínkách často znamená až do října či listopadu. Pokud zjišťujete, že volně dostupné léky nezabírají tak, jak by měly, neodkládejte návštěvu lékaře. Podzim je totiž ideálním obdobím pro naplánování takzvané alergenové imunoterapie. Ta spočívá v dlouhodobém podávání malých dávek alergenu ve formě kapek či tablet a jako jediná metoda dokáže léčit samotnou příčinu alergie, nikoli pouze potlačovat její projevy.
Konec srpna je v Česku nádherným obdobím plným příjemných teplot a dozrávající přírody. Nenechte si ho pokazit neviditelným mrakem pylových zrn. Stačí pár drobných úprav v denním režimu, správná hygiena sliznic a vhodně zvolené léky, a můžete si i nadcházející zářijové dny vychutnat naplno a bez neustálého kapesníku v ruce.
